|
|
Úskalí distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit
TROJANOVÁ, Karolína
Tato práce se věnuje distanční výuce u dětí z vyloučených lokalit, konkrétněji z okresu Prachatice a České Budějovice. Přesun na distanční výuku je důsledkem uzavření škol během pandemie COVID-19. Tato forma výuky byla náročná pro každého zúčastněného, ze stran učitelů i studentů. Děti z vyloučených lokalit mají ztížený přístup ke vzdělávání a tato forma výuky pro ně jistě znamenala velkou změnu. Teoretická část pojednává o sociálním vyloučení, specifikách těchto lokalit, o moderních technologiích a distanční výuce a jejích možných rizikách a následcích. Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce je zmapování distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit, pohledem dětí samotných, jejich rodičů, učitelů a sociálních pracovníků. Ti během uskutečněných rozhovorů popisovali otázku úskalí a pozitiv, které v dané distanční výuce pozorují. Z výzkumu vyplynulo, že názory na distanční výuku jsou ve všech dotazovaných kategoriích osob převážně negativní, avšak najdou se zde jistá pozitiva. Největší důraz přikládám názoru dětí, kterých se distanční výuka týkala nejvíce. Komunikace s nimi byla vcelku náročná, některé na otázky odpovídaly krátce a nezaujatě, ale přesto z většiny hodnotí výuku negativně. Chyběl jim nejvíce kontakt s vrstevníky. Sociální pracovníci a učitelé na výuce našli i pozitiva, nejvíce to, že děti získaly znalosti v IT oblasti a naučily se práce s moderní technikou (tablet, PC, notebooky..). Rodiče byli ve velkém stresu, pokud museli chodit do zaměstnání, děti byly doma bez dozoru a rodiče se o ně báli. Distanční výuka kladla na rodiny větší nároky, a to se projevilo v psychické rovině dětí i rodičů.
|
|
| |
|
|
"A nejhorší na tom je, že je to povinný..." Romové ve vzdělávacím systému České Republiky
Levínská, Markéta ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
NÁZEV: "A nejhorší na tom je, že je to povinný…" Romové ve vzdělávacím systému České Republiky AUTOR: Mgr. Markéta Levínská, Ph.D. KATEDRA: Psychologie ŠKOLITEL: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. ABSTRAKT: Disertační práce prezentuje výsledky etnografických výzkumů, které probíhaly od roku 2005 do roku 2012. V teoretické části se věnuje analýze kognitivního procesu a hledá příčiny předsudečného myšlení. V praktické části jsou představeny dílčí tematické články, jejichž cílem je nahlédnout problematiku vzdělávání Romů v České republice z různých úhlů pohledu. První článek seznamuje s legislativní stránkou a postojem České vlády. Dále se praktická část dělí na dvě oblasti, v první jsou dva výstupy z výzkumů v městské romské komunitě. První text Eliška je zaměřen na analýzu identity představitelky místní komunity; druhý text Romanka zachycuje přestup romské dívky ze základní školy na školu praktickou. Druhá oblast obsahuje kapitoly z terénního výzkumu venkovských vyloučených lokalit. V kapitole Všední den v Alfě je zachycena problematika vzniku vyloučených lokalit a vztahu majority a minority. Kapitola Funkce kulturních modelů ve vzdělávání představuje emický pohled na vzdělávání. Metodologicky se práce hlásí ke kvalitativnímu typu výzkumu, který je inspirován především etnografií; data jsou sbírána zúčastněným...
|
|
| |
|
|
Do jaké míry je etické asimilovat Romy
VROBELOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá aktuálními problémy české společnosti. Lidem žijícím na okraji společnosti, je často znemožněn přístup ke kvalitnímu vzdělání a zaměstnání, které by jim zvyšovalo možnost opětovného začlenění zpět do společnosti. Za jednu ze skupin nejvíce postižených či ohrožených sociálním vyloučením jsou již delší dobu vnímáni příslušníci romských lokalit. Česká republika je v oblasti sociálního začleňování často kritizována za svůj pasivní přístup při řešení problematiky vyloučených romských lokalit. Váha tohoto problému je dána nejen jeho rozsahem, dopady ale také náklady, počtem lidí a lokalit, které zasahuje. Překonat sociální vyloučení, které znamená postavení mimo hlavní sociální a ekonomickou dynamiku země, znamená návrat do procesu integrace a asimilace a do sociální struktury české společnosti, včetně sociálních, ekonomických a kulturních schopností se v této dynamice a struktuře udržet a zvládnout potřebné kompetence a vzorce životního způsobu, zejména jeho ukotvení na vzdělání, zaměstnání a mzdě. První části práce se věnují vysvětlení pojmů a historickými souvislostmi vývoje romského etnika u nás. Mapován je přístup k Romům až do současnosti. Další kapitola se zabývá právy a povinnostmi všech občanů České republiky, vývojem a současným právním zakotvením národnostních menšin v České republice. Poslední kapitola nahlíží na otázku asimilace a integrace v měřítku současnosti. Romští občané žijící v České republice se musí asimilovat minimálně ve věci dodržování zákonů, práv a povinností stejně tak jako každý jiný občan České republiky.
|
host ::
RSS.